Montáže, montáže, tam se všechno ukáže II
Montáže, montáže, tam se všechno ukáže II
Nedílnou částí montáže je návazec. Je to často podceňovaná byť
často klíčová součást koncové udice. Hlavními požadavky na návazec jsou
poskytnout přirozené předložení nástrahy, nebránit v jejím pozření, být
nenápadný, umožnit zaseknutí ryby a odolat jejím náporům při zdolávání.
Vypadá to sice jednoduše, vtip však je v tom, že některé vlastnosti
návazců si s těmito požadavky protiřečí. Např. poddajný návazec z
pletené šňůry může umožňovat dokonalou prezentaci nástrahy, na straně
druhé díky této poddajnosti může kapr snadno vypudit nástrahu i s
háčkem. To se mu u krátkého tuhého návazce podaří jen stěží, pokud se
však nástraze nevyhne právě pro to, že se na tomto typu návazce chová
nepřirozeně …
NÁVAZCE
Když jsme o tomto tématu diskutovali na MRKu, většina dotazů
směřovala k délce návazců, méně už k použitému materiálu. Délka návazce
může mít opravdu zásadní vliv na tom, jestli se vůbec podaří rybu
zaseknout a následně úspěšně dovést do podběráku. Na mnoha vodách a v
mnoha situacích může stačit standardně používaná délka kolem 25ti cm,
ale … ! Čím obtížnější je voda, na které chytáte a čím větší jsou vámi
lovené ryby, tím obtížnější je volba návazce. Čím méně budou ryby
ochotné k záběru, tím dokonalejší musí být vaše koncová udice včetně
návazce. Podíváme se na to více zblízka.
Návazce lze podle délky, pokud to velmi zjednoduším,
rozdělit do tří kategorií. Krátké do 15cm, středně dlouhé mezi 20 –
35cm a dlouhé nad 40 cm. Nejprve ozřejmím jejich výhody a nevýhody.
Krátký návazec má samozřejmě velkou výhodu při nahazování, neboť klade
ve vzduchu minimální odpor a nemá takovou tendenci se zamotávat. Je
velmi účinný tehdy, když ryba nasaje nástrahu z bezprostřední
blízkosti. Návazec se okamžitě napne, háček natočí a velmi
pravděpodobně skončí zabodnutý ve spodním pysku. Problém může nastat v
případě, pokud bude kapr nasávat nástrahu z větší vzdálenosti a návazec
bude natažený směrem k němu. Háček pak bude buď špatně zaseknutý, což
může vést k následnému vyháknutí ryby, nebo se nezasekne vůbec, protože
mu to krátká délka návazce neumožní. Jestliže vám často padají ryby
nedlouho po záseku, mohou být na vině právě příliš krátké návazce. Při
opatrném zkoumání navíc může ryba poznat, že nástraha nemá na rozdíl od
návnad takovou volnost, chová se nepřirozeně a pak se jí pravděpodobně
vyhne. Tento problém může nastat i při použití středně dlouhých
návazců, zvlášť v případě velké ryby. Dlouhé návazce v tomto ohledu
nabízejí kaprovi mnohem přirozeněji se chovající nástrahu. Ryba pak
může podlehnout přesvědčení, že z této „potravy“ na ní nečíhá nebezpečí
a pak ji bez obav nasaje. Nevýhody dlouhých návazců jsou následující.
Horší letové vlastnosti, větší možnost zamotání za letu a také prostor
(myšleno časově), který dávají rybě na zkoumání nástrahy. Dlouhý
návazec jí na rozdíl od krátkého přeci jen umožňuje nasát nástrahu,
aniž by došlo k jeho natažení. Pak bude záležet jen na tom, zda se
háček zachytí při přemísťování ryby nebo vyplivování „podivného sousta“
z tlamy.

Volba délky návazce je tedy hra s časem a chytrostí kapra. Je to hra i s vaším sebevědomím, neboť to je pro konečný úspěch také velmi důležité – musíte prostě a jednoduše věřit tomu, nač chytáte, bez toho to nejde. Já věřím krátkým návazcům pro plovoucí boilie (pop-up), středně dlouhým pro nezkušené ryby a delším nebo naopak velmi krátkým návazcům pro zkušené velké ryby na obtížných vodách. To je jen pár příkladů, samozřejmě, někdy sahám, vzhledem k okolnostem, ke kompromisům nebo různým úpravám. Pokud budu chtít nahazovat okolo nebo za hranici 100 metrů, určitě si nevyberu návazec přes 30 cm, při chytání v trávě návazce spíš zkracuji, v hlubokých nánosech naopak prodloužím. Snažím se také všímat ostatních rybářů, jakou délku nejčastěji používají a pak zkusit něco, na co nejsou zdejší ryby zvyklé.
Co se týče návazcového materiálu, opět to zjednodušeně rozliším na pletené, monofilní a kombinované návazce. V dnešní době jsou nejoblíbenější pletené návazce. Ne každý už ale ví, v čem se mezi sebou liší. Některé se např. vznáší (Silkworm) a jsou tak vhodné pro plovoucí nástrahy, jiné jsou neutrálně vyvážené a hodí se např. do travin nebo slabých nánosů (Merlin), další jsou těžší než voda a hodí se tak pro čisté dno (SuperNova) a některé zas mají vysokou odolnost proti oděru (QuickSilver) a uplatní se nejlépe ve vodách se spoustou vázek. V možnosti přizpůsobení prostředí tedy pletené návazce přímo vynikají. Většinu jejich nevýhod přitom lze odstranit. Vzlínavost lze eliminovat aplikováním plastického tmelu DropEm (foto č.1).

Při rozhodování jaký typ zvolit je opět důležitá důvěra ve vámi zvolenou variantu, stejně důležité může být to co jsem uvedl na konci předminulého odstavce – k úspěchu může napomoci pouhé odlišení od běžně používaného standardu. Jestliže všichni používají pletenku, použijte monofil (klasický vlasec), pokud chytají na krátké tuhé návazce, použijte delší poddajný z nějaké vhodné pletené šňůry. Mějte také na paměti, že různé materiály jsou různě odolné proti oděru a tak na vodách s častým výskytem vázek nebo mušlových polí tomu přizpůsobte svoji volbu.