Složení a taktika dlouhodobého vnadění
Složení a taktika dlouhodobého vnadění
V
tomto článku bych se chtěl zaměřit na způsob vnadění, který je sice
finančně náročnější, ale zato přináší nevšední zážitky spojené s
ulovením těch největších ryb v dané lokalitě. Úspěch této metody závisí
hlavně na vhodné a velmi kvalitní návnadě, která je schopna zaujmout
rybu dlouhodobě, a tak se v podstatě stát její přirozenou potravou.
Druhá, neméně důležitá věc je správná volba lokality a místa v ní, kde
hodláme tuto metodu uplatnit. Při této technice se vlastně slučují dvě
metody. Metoda plošného krmení a metoda selektivní, jejich společným
cílem je zaměřit se pouze na větší ryby. Tato metoda se dá použít téměř
na všech vodách, krom velkých údolních nádrží a jezer. Na takových
místech by se nám tato metoda osvědčila jen při opravdu masivním
krmení, které by si mohl dovolit málokdo. Takže popis této metody se
bude týkat menších stojáků a řek.
Na stojatých vodách není s touto
metodou žádný problém a v zásadě platí: To, co je dobré na řece, bude
dobré i na stojaté vodě.
Naopak to neplatí - na řece je několik problémů. V prvé řadě je to
nestabilní průtok vody, protože není nic horšího, než měsíc si poctivě
a svědomitě připravovat místo za použití drahých návnad, a pak zaplakat
nad výdělkem, když nám lovné místo poničí velká voda a veškerá snaha
přijde nazmar. To je ovšem riziko, které podstupuje každý rybář, který
loví na tekoucí vodě. Já mezi ně patřím a osobně dělám vše pro to,
abych se záplavovému období vyhnul. Je to dlouhodobá záležitost,
sledování počasí minimálně na měsíc dopředu a ještě je nutné vycházet
ze zaznamenaných údajů počasí z minulých let.
Dalším problémem je velké množství malých ryb (zvláště tloušťů, cejnů a
karasů), které nám mohou zakrmované místo navštěvovat a tím nám plány
do jisté míry znepříjemnit. Co se týče cejnů a karasů, dá se jejich
přítomnost do jisté míry ovlivnit chutí a velikostí nástrahy. Osobně
používám návnady přírodních barev a chuťově méně výrazné. Příchutě jsou
většinou na bázi pikantních druhů koření ve spojení s rybími moučkami.
Takové nástrahy těmto konkrétním rybám příliš nechutnají, a proto se
našemu místu rádi vyhnou. S tloušti je to ovšem problém, jsou to dobří
slídiči a spucují vše, co jim vzdáleně připomíná potravu. Jako jediná
protitlouští obrana funguje tvrdé boilie opravdu velkých rozměrů (i 35
mm). Menší tloušti, a těch je rozhodně víc, tuto megatvrdou návnadu
nepozřou a ani ji nedokážou ohlodat. Velkým kaprům takové boilie nevadí
a dokáží si s ním hravě poradit. A chytneme-li přeci jen nějakého toho
tlouště, bude se jeho velikost pohybovat okolo hranice 60 cm, což je
opravdu pěkná a trofejní ryba, která se dá jen stěží přelstít. Takže
nám to příliš vadit nebude. Tímto končím s popisem metody a zaměřím se
na jednotlivé body samotné taktiky.
Nejdříve nás zajímá složení návnady. Sám používám na tuto metodu lovu
pouze doma vyrobené boilie, které si připravuji z kvalitních
komponentů. Při skládání receptury se snažím směs co nejlépe nutričně
vyvážit tak, aby se stala kompletním krmivem, které dokáže rybě dát
všechno to, co potřebuje k plnohodnotnému životu. Mohu říci, že v mých
směsích kralují různé tříděné rybí moučky, výtažky z mořských
živočichů, kasein, pražená mletá semena a výtažky z nich a mnoho
dalších surovin. Dostatečnou chuťovou atraktivitu zajišťují už samotné
suroviny, ale využívám i ostatní přírodní atraktory (betain, chlorela,
různé druhy esenciálních olejů a některé druhy přírodních a živočišných
olejů). Mými favority jsou čistý lososový olej, olej z tresčích jater,
řepkový a konopný olej. A samozřejmě nesmím zapomenout na různé druhy
předtrávených potrav a aminokyselin. Opět musím vyzdvihnout svoje
nejoblíbenější a taky klasické multimino PPC, liquid liver a CSL amino.
Doufám, že mi prominete, když vám neprozradím žádný konkrétní recept.
Mám vlastně jen tři, které jsem si postupně poskládal a v průběhu let
poupravoval, k mé naprosté spokojenosti. Při tomto způsobu lovu žádné
jiné směsi nepoužívám a plně jim důvěřuji. Snad porozumíte, proč si
chci zachovat svoje tajemství. Myslím si, že rybář, který chce
dosáhnout úspěchu se svými výrobky, by měl tuto cestu pokusů, omylů,
zkoušení a nezdarů projít sám. Kdo vytrvá, dříve nebo později dojde k
vytouženému cíli a vytvoří návnadu, která mu bude v budoucnu poskytovat
radost v podobě krásných úlovků. Je mi jasné, že v dnešní době, která
je velmi uspěchaná, si někteří z vás řeknou: "Nemám na to čas." Mohu
vám poskytnout jednoduchou radu. Na našem trhu se objevují namíchané
směsi od zkušených profesionálních kaprařů, a tak vám cestu k úspěchu
pomohou zjednodušit.
Vybral jsem si dvě firmy, které mi vyhovují a kterým věřím. Produkty
Jardy Těšínského a Karla Nikla patří, troufám si tvrdit, ke špičkám na
evropském trhu. Jejich směsi jsou perfektní a jejich druhové množství
je tak rozmanité, že splní veškeré požadavky všech rybářů. Navíc jsou
již otestované, a tak mám jistotu, že i ta nejlevnější směs bude účinná.
Účelem a taktikou tohoto druhu krmné kampaně je přesvědčit kapra o tom,
že když bude požírat naši návnadu, nemusí už hledat žádnou jinou
potravu. Dalším cílem je přesvědčit kapra o důvěryhodnosti předkládané
návnady natolik, že ji bude důvěřivě a bez známek nervozity požírat.
Když se to podaří, máme větší šanci na to, že přelstíme jindy velmi
opatrné ryby závratných velikostí.
O takových rybách často místní rybáři nevědí, a proto zůstávají
neuloveny, a ani se o jejich ulovení nikdo z místních nesnaží. Stane-li
se, že se některý z kapřích velikánů splete a pozře obyčejnou návnadu
místního rybáře, tak se dokáže bez větších problémů z nepříjemného
zajetí udice dostat. A rybář pak nevěřícně kroutí hlavou nad přetrženou
udicí, komentujíc situaci slovy: "Asi to byl sumec." Nemyslím si, že za
to vždy mohou sumci. Záleží to na každém z nás, jak si tuto informaci
přeloží a čemu bude věřit. Já, pokud nemám pádný důvod nebo důkaz,
který na sumce ukazuje, nepřikládám tomuto tvrzení žádnou váhu.
Omlouvám se, trochu jsem odbočil, ale nejednou se mi tyto informace
vyplatily a díky nim jsem dokázal přelstít mnoho pěkných kaprů.
Takže máme naváleno dostatečné množství superkvalitního boilies, máme
vybranou lokalitu a počasí je také vhodné pro lov. Zbývá jen jediná a
neméně důležitá věc - najít si vhodné místo pro lov. Většinou tuto
taktiku uplatňuji na vodách, které mám dokonale přečtené a znám chování
místní rybí osádky. Na mojí oblíbené a domovské vodě, řece Sázavě, jsem
strávil množství času u vody bez prutů, jen s dalekohledem, který mi
pomohl odhalit nejedno tajemství tamější rybí komunity. Pozorování jsem
prováděl v různém počasí a v různých obdobích roku. Na konci tohoto
malého výzkumu jsem měl plán, podle kterého jsem se řídil a řídím se
jím i při dnešních vycházkách. Je zajímavé, že i když se v řece rybí
populace mění, rybí cesty a různé jiné chování ryb se téměř vůbec
nemění. Rozhodnu-li se tam lovit, zaměřím se na oblasti, ve kterých by
se podle mých zkušeností a poznatků měly ryby zdržovat. Poté uskutečním
jedno nebo dvě pozorování a mohu začít s přípravami na samotný lov. V
současnosti těžím z mnoha hodin strávených na břehu řeky beze zbraní,
jen s dalekohledem na krku. Zkrátka a jednoduše nyní trávím mnohem méně
času pozorováním a mohu se o to déle a efektivněji věnovat rybařině.
Moje oblíbená taktika je překřížit kapří stezku cestičkou z návnady.
Cestička je samozřejmě spojena s bohatě prostřenou oblastí, ve které
mám v úmyslu lovit. Jestliže docílím toho, že se ryby odchýlí ze svých
obvyklých tras a začnou se krmit na lovném místě, mám vyhráno. Je
jasné, že jsem zvolil správnou směs a chuť návnady. Potom už stačí jen
počkat, než si ryby zvyknou na potravu a můžeme začít se samotným
rybolovem. Lovné místo připravuji asi měsíc dopředu, je to minimální
doba potřebná k úspěšné akci.
Na začátku kampaně krmím většinou více, aby měly ryby dostatek potravy
a rychleji si na ni zvykly. Poté, zhruba v půlce kampaně, krmnou dávku
zmenším na polovinu; totéž udělám i s plochou, kterou zakrmuji. Pak,
asi v poslední třetině krmné kampaně a v průběhu lovu, snižuji dávky
ještě o třetinu. Ale pozor! Nesmí se to přehnat, mohlo by se stát, že
ryby ztratí o místo zájem z důvodu nedostatku potravy, a to my
samozřejmě nechceme.
Posledním bodem je použitá montáž. Používám dva druhy. A to klasickou s pevnou boční zátěží a druhá je důvěryhodná.
Obě montáže sestavuji podle klasických vzorů, jen místo AT trubiček a
hadiček používám minimálně 120 cm dlouhou šňůrku s olověným jádrem.
Důvodem je větší nenápadnost montáže. Dobrou taktikou je i použití
kamenné montáže, která ještě více montáž zneviditelní. Ještě se zmíním
o období, kdy je tuto techniku vhodné použít. Osobně ji nasazuji hned
po jarním tání, pokud jsou tomu příznivé i ostatní podmínky (počasí,
stav vody…). Na místě lovím až do tření. Přes léto tuto metodu
nepoužívám a zase ji nasazuji až s příchodem podzimu, kdy se s její
pomocí dají přelstít opravdu velké a krásné ryby.
Doufám, že tyto řádky vám pomohou ulovit na vaší domovské vodě rybu, o
které vaši kolegové jen sní. Zároveň chci apelovat na případné dotazy a
kritiky. Záměrem těchto řádků není působit osvětově a přinášet nové
převratné metody, techniky a druhy návnad. Záměrem těchto řádků je dát
novým, začínajícím kaprařům vodítko, které jim pomůže v začátcích, a ty
nejsou zrovna lehké. V současné době se rybářská periodika hemží
všelijakými návody a recepty, které mnohdy i zkušeným kaprařům dokáží
zamotat hlavu. Podle mých zkušeností to tak opravdu je. Dva moji
kolegové, se kterými v současnosti lovím, jsou nováčky (snad mi
odpustí, že to o nich tak říkám). Občas mě překvapí nějakou novinkou,
která mi mnohdy vyrazí dech. Téměř vždy, když se snažím jejich počínání
rozebrat, dojdou k tomu, že důvod, proč tu či onu metodu používají, je
jen ten, že to někde četli a že kolegovi, který ji popisoval, náramně
fungovala. Samozřejmě že fungovala, ale bylo to jen v konkrétním
případě a na konkrétní vodě. Je mnoho metod, které se od sebe liší jen
v malých detailech, ale o to jde. Jaký je důvod je používat? Žádný!
Všichni se soustředí na metody lovu našich zahraničních kolegů. Myslím
si, že to není dobře. Jsou vody, které jsou i u nás dosti prochytané a
použití složitých udic a velmi kvalitních návnad je pro úspěch
nevyhnutelné. Zamysleme se nad tím, co děláme. Zavádíme složité metody
i na vodách, kde se dají ryby chytat i s klasickými montážemi, které
tam stále fungují. Proč nepoužíváme raději jednodušší a stále funkční
techniky? Proč dáváme přednost světovým novinkám? Je mi jasné, že mě
spousta rybářů za tyto řádky odsoudí, to přijímám, protože je to další
názor z mnoha. Je na každém z vás, jak k tomuto problému budete
přistupovat.
Svůj názor jsem sdělil a budu moc rád, když se dozvím vaše názory. Myslím si, že je to dobrý námět k diskuzi.
Závěrem mi dovolte, abych vám popřál mnoho krásných zážitků v nové sozóně s našimi miláčky,